Tak jsem včera zažil nějaký typ deprese.
Den se zdál být skvělý ... navštívil sem Zuzku, kde sem byl asi 30 minut, a pak jsem měl domluvenou schůzku s kamarádkou Luckou a kamarádem Danem. S něma to bylo skvělý. Lucka je obecně člověk, který rozdává pozitivní energii a když je člověk s ní, tak má hned lepší náladu. Říká to o ní hodně lidí, ale já sem se o tom už několikrát přesvědčil.
S Danem byla včera fakt sranda .... bylo to moc fajn. Hlavně přestal hulit, takže si toho cenim. A je s ním neuvěřitelná legrace.
Večer prostě nabíral ...... večer jsme šli k Batelkovi (místní diskotéka), kde byla obsluha nahoře bez ... takže všichni páni byli potěšení. A já, Dan a Korfík jsme trsali :) Kolem jedný jsme skončili a já se vydal směrem k Zuzce, protože mi říkala, že až se to ráno rozpadne, tak budu moc u ní být (dělala u sebe doma mejdan). Docela dost sem se těšil ... hlavně že jí uvidim, ale nějak z toho sešlo, protože byli unavený a šli si spát. Tak sem se za ní alespoň zastavil, abych jí dal vodu (Aloe Vera) co sem jí koupil.
Pak mi řekla, že u nich doma ještě spí její jedna kamarádka a kamarád .... a ještě Ondra ... její "idol". To mě tak nějak dostalo. Sice nevim proč, ale byl sem z toho docela v háji. Sem jí pak psal, jestli bych taky nemohl přespat ... sem to měl docela daleko domu a byla hrozná zima, ale napsala mi, že nemoh.
A pak to začalo ....
Přišel jsem domu a bylo mi na nic. Začala nějaká depka z toho, že bych chtěl být se Zuzkou ... nebo spíš
... chtěl bych být s člověkem, s kterým popovídám. Potřeboval jsem se někomu svěřit. Držel jsem to v sobě a nešlo to dál. V tu chvíli sem sednul do auta a jel jsem se projet ..... když sem do auta nasedal, tak jsem nevěděl kam pojedu, myslel sem na jiný věci. Ale když jsem dosed, tak sem věděl, že se podívám do okolí ... do nějakejch temnejch a nebezpečnejch míst. Jezdil jsem dlouho do noci .... nic sem nikde neviděl a nic mě stále nenapadalo. Za poslední rok spáchali dva kamarádi sebevraždu .... přemýšlel jsem proč? Jak moc velkou měli depku? Kam se jim ubíraly myšlenky, když přicházeli k místu, kde skončili svůj život? Začal jsem přemýšlet i nad tím svým .....
Napsal jsem v noci pěti lidem a čekal jsem u jednoho starého silničního mostu. Měl sem u sebe 3 cigarety. A ačkoliv nekouřim, tak jsem začal a nevěděl jsem co budu, až je dokoužím. Začal jsem první, druhou .... a najednou přišla ta třetí - poslední. V tom mi přišla SMSka od kamaráda, že je na Kladně na diskotéce a že pokud sem někde blízko, tak jestli bych ho nevzal domu. Ta SMSka mi můj večerní klid přerušila .... věděl jsem, že už nemůžu dál sedět a že musím jet. Když jsem pro něj dojel, měl tady nějakou depresi, ale jeli jsme zpátky domu. Cestou jsem uviděl stopařku ..... byla tma a do každé vesnice v okolí to měla daleko. Bohužel šla jiným směrem než sem jel já. Hned jak jsem Tomáše hodil domu ... přemýšlel jsem co dál. A najednou mě napadla ta stopařka. Člověk, který o mě nic neví a s kterým bych si mohl v noci povídat ..... vydal jsem se zpátky, abych jí vzal ... bohužel už sem jí nikde v okolí nenašel. Vracel jsem se domu, unavečený, zdrcený, rozklepaný .... lehnul jsem si a usnul jsem.
